Historie města v datech:
1046 – První zmínka o Hodonínu. Hrad Godonin je jmenován mezi hrady, jež mají odvádět klášteru ve Staré Boleslavi po půl hřivně stříbra a jednom volu ročně (falzum ze 12. století),
1196 – Nejstarší písemná zpráva o Hodoníně v listině olomouckého knížete Fridricha. Hodonín je zde označen jako "castellanus de Godonin".
1174 – Stejné označení Hodonína je i v listině moravského vévody Oldřicha. 1228 – Hodonín se stává městem - královna Konstancie Uherská, manželka Přemysla Otakara I., uděluje Hodonínu městská práv.a
1301 – Král Václav II. přijal na hodonínském hradě poselství uherské šlechty, která mu po vymření domácího rodu Arpádovců nabídla královskou korunu uherskou.
1323 – Na hodonínském hradě bylo ujednáno příměří mezi českými zeměmi vedenými králem Janem Lucemburským a Rakušany. Přítomni jednání byli olomoucký biskup Konrád, Jindřich z Lipé, Petr I. z Rožmberka, Vok z Kravař a syn Jana Lucemburského a pozdější král Karel IV. 1350 – Mladší bratr Karla IV. - markrabě moravský Jan Jindřich potvrzuje zakládací listinu královny Konstancie Uherské.
1375 – Po smrti Jana Jindřicha zdědil Hodonín jeho prvorozený syn, nový markrabě moravský Jošt.
1391 – Jošt uděluje hodonínským měšťanům právo odúmrti
1404 – Hodonín byl vypálen a zpustošen Zikmundovými vojsky
1411 – Král Václav IV. potvrzuje privilegium královny Konstancie
1419 – Markrabě moravský, král uherský a císař německý Zikmund se v Hodoníně zúčastnil narovnání sporu mezi měšťany hodonínskými a šardickými.
1422 – Císař Zikmund potvrzuje Hodonínu všechna předchozí privilegia a osvobozuje válkou poničené město od placení třicátku na 10 let.
1437 – Vévoda rakouský Albrecht potvrzuje Hodonínu městská privilegia.
1460 – Český král Jiří z Poděbrad potvrzuje městu privilegia.
1464 – Český král Jiří z Poděbrad uděluje Hodonínu druhý výroční trh – 14 dní před svatým Duchem. Jan Kuna z Kunštátu získal Hodonín do svého vlastnictví, připojil k němu Bojanovice s Lužicemi a přikoupil Mutěnice (okres Hodonín), čímž dal základ hodonínskému panství.
1466 – Jan Kuna z Kunštátu si vymohl na králi obnovení staré silnice (tzv. čejčské). Hodonínský hrad byl důkladně přestavěn a opevněn, aby odolal očekávaným nepřátelským útokům z Uher. V této podobě zůstal zachován až do 19.století.
1470 – Ve válce mezi uherským králem Matyášem a českým králem Jiřím z Poděbrad byl Hodonín několikrát obléhán tureckými vojsky.
1497 – Král Vladislav Jagelonský potvrzuje privilegium královny Konstancie, právo odúmrti markraběte Jošta a trhové privilegium Jiřího z Poděbrad.
1512 – Vilém z Pernštejna získal od krále Vladislava II. Hodonín do dědičného vlastnictví. Předává však celé hodonínské panství do rukou svému zeti Jindřichu z Lipé. Hodonín přestal být královským městem, stal se poddanským městem.
1535 – Jan z Lipé osvobozuje hodonínské občany od dosavadních robot a stanovuje jim jednotnou roční robotu čtyřdenní a opravu mostu v Rybářích.
1555 – Pertold z Lipé potvrzuje svobodný nálev vína od sv. Václava do sv. Valentina.
1564 – Čeněk z Lipé postavil jednotě bratrské nový sbor.
1594 – Jan IV. z Lipé prodal Hodonín hraběti ze Salmu.
1600 – Neustálé vpády z Uher a časté hraniční nepokoje vedly k prodeji hodonínského panství bohatému uherskému šlechtici Štěpánu Illyesházymu.