Jednu z hlavních dominant města představuje hrad Špilberk. Hrad byl založen ve 13. století jako zeměpanské sídlo. Postupem času se úloha Špilberku měnila. V posledních čtyřiceti letech je Špilberk sídlem Muzea města Brna. Hrad několikrát posloužil i při obraně města - roku 1645 proti Švédům a roku 1742 proti Prusům. V průběhu 18. století se přeměnil na barokní pevnost s kasárnami a vězením, označovaným jako „žalář národů“. V 17. století se stal vězením vojenským, později pro kriminálníky a od 18. století také pro šlechtu, vyšší úředníky a další trestance. Místem hrůzy byl Špilberk i za nacistické okupace. Roku 1962 byl prohlášen za národní kulturní památku. V současné době slouží výstavním účelům Muzea města Brna. Pro návštěvníky jsou přístupné mj. podzemní kasematy s mučírnou a skřipcem a kobky známých vězňů - barona Trencka, loupežníka Babinského aj.

Církevní památky

Symbolem Brna je romantická dvojice věží kostela sv. Petra a Pavla, obklopeného komplexem biskupství. Umělecky nejcennějším brněnským kostelem je chrám sv. Jakuba. Klášterní kostel sv. Tomáše se proslavil obrazem černé Madony Divotvorné, zázračné ochránkyně města, dále raně barokní klášter s kostelem Nalezení sv. Kříže, pod ním přístupná krypta s pozůstatky mnichů i světských osob, mimo jiné i proslulého vůdce pandurů barona F. Trencka.

Katedrála sv. Petra a Pavla

Původně na tomto místě stával románský kostelík. Ve 14. století byl goticky přestavěn. Již od svého vzniku byl Petrov důležitým chrámem města. Na konci 15. století měla katedrála 21 oltářů. Roku 1643 došlo k poškození kostela při švédském obléhání a kostel vyhořel. V letech 1743 - 1748 byla loď upravena do dnešní podoby podle návrhu Mořice Grimma. Na konci 19. století bylo regotizováno kněžiště. Celková rekonstrukce byla dokončena až vídeňským architektem Augustem Kirsteinem roku 1909, kdy kostelu přibyly dvě věže a byly provedeny další stavební úpravy. Z vnitřního vybavení chrámu je nepřehlédnutelná socha madony s dítětem z období kolem roku 1300, pozdně gotická pieta, barokní oltáře a kazatelna.

Brněnské výstaviště

Na začátku 20. století vznikl v pisárecké kotlině jeden z nejznámějších evropských výstavních areálů. Pisárky byly oblíbeným místem Brňanů - stával zde cukrovar, zámecký park, vedla sem první trať koňky, parní lokálka. V roce 1923 byla vyhlášena urbanistická soutěž, ve které zvítězil návrh Josefa Kalouse z Prahy a definitivní projekt sestavil Emil Králík.

Provoz výstaviště zahájila 26. 5. 1928 Výstava soudobé kultury v Československu. Po válce byla činnost obnovena strojírenskými veletrhy, které se konají dodnes. Jednotlivé výstavní pavilony jsou díly více než 30 autorů. Za zmínku stojí mj. budova výstavní pošty postavená dle návrhu Bohuslava Fuchse, pavilon země Moravy od Vlastislava Chrousta a kruhový pavilon Z s ocelovou kupolí o průměru 122 m. Výstaviště se neustále doplňuje a mění, ročně je zde pořádáno více než 40 veletrhů, k těm nejnavštěvovanějším patří stavební, strojírenský, potravinářský veletrh a veletrh informačních technologií.

Web: www.bvv.cz

Dům U čtyř mamlasů

Vznikl v letech 1901–1902 pro nadaci V. Gerstbauera. Fasádu paláce navrhl Germano Wanderley a zájmem kritiky se stali čtyři mamlasové od A. Tomoly. V přízemí paláce nalezneme dnes už tradiční cukrárnu.