Památky - Břeclav

Renesanční zámek byl vybudován kolem poloviny 16. století na místě původního přemyslovského hradu. Významným motivem zámku je arkádová pavlač na toskánských sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena romantická přestavba do podoby umělé zříceniny. V okolí je zámecký park volně navazující na lesní komplex zvaný Kančí obora. Kančí obora - starý lužní les se zbytky starých ramen Dyje, zachovanými lučními enklávami a malým jezírkem Bruksa, bývalá lovecká obora.

 

Farní kostel sv. Václava na náměstí T. G. Masaryka z poloviny 18. století byl při náletu v listopadu 1944 zničen, na jeho místě byla v roce 1995 dokončena moderní stavba podle návrhu Ludvíka Kolka.

 

Halová volně stojící stavba z roku 1868, o dvacet let později upravena patrně Maxem Fleischerem v novorománském stylu s maurskými prvky v interiéru; postavena na místě starší stavby ze 17. století. Pozdně romantická tvorba lichtenštejnské stavební kanceláře, typickým rysem režné cihlové zdivo a glazovaná keramika z poštorenské knížecí cihelny (později Poštorenské keramické závody, založeno 1867).

 

Knihovna, zdravotní středisko, fara (se secesními motivy), škola a zejména farní kostel Navštívení Panny Marie - dominantní stavba centrálního půdorysu s prstencem bočních kaplí a polygonálním kněžištěm, kopulovitá klenba vrcholí lucernou s ochozem, dílo Carla Weinbrennera z let 1895-1898.

 

Z roku 1892. Hřbitov je ovšem staršího původu, nejstarší dochované hrobky z 18. století, dominantní novorenesanční hrobka Kuffnerů z r. 1899; plundrování hřbitova (zejména v 80. letech 20. století) přečkala přibližně pětina původních náhrobků.

 

Z roku 1892 na čtvercovém půdorysu, postavena na paměť epidemie cholery.

 

Jedná se o významné staroslovanské hradiště, najdeme ho 7 km jižně od města.

 

V bezprostředním okolí města se rozkládá Lednicko-valtický areál s množstvím drobných památek, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO.